Temnota, a ještě jednou temnota. Jaké to klišé, zabalit se do náladového sukna a tvářit se oduševněle, dát své hudbě emotivní náboj a čekat, že si z toho všichni sednou na prdel. A ještě si dát název IDEA OF BEAUTY. Ale ne, tohle není žádný gothic, ale další, na současné vlně se vezoucí, představitel emocoru. A tak se v tomto případě místo na jemné halekání ve výškách nebo pochmurné deklamování nutno připravit na vypjatý řev, jehož kořeny jsou zarostlé hluboko v hardcoru. K tomu si přidejte agresivně zasekávanou hudbu, jejímž hlavním náladovým aspektem je nervozita, a máte základní, nikoli však kompletní, obrázek o albu „Dark“. A teď trochu jinak.

Poučení první:
Nechoď večer do lesa bez baterky – no to je přece jasný, pokud máte strach ze tmy, posviťte si na ní.
Kapitola o temnotě bude krátká, název alba je totiž značně zavádějící, přestože se zde najdou pochmurnější zákoutí, jde o sporadické výlety, přesto mějte baterku po ruce.

Poučení druhé:
Bojíte-li se strašidel, staňte se jedním z nich – co k tomu dodat?
No vždyť to je geniální, označkovat se „představou krásy“ a pak na vás vybafnout hrůzostrašným řevem dušených hejkalů. Jenže pozor, strašidla bývají zákeřná, někdy vás nejdříve polaskají a uklidní jemnou předehrou, to aby na vás pak mohli vybafnout s o to větší silou. Buďte tedy připraveni i na sporadické jemnější „odpočinkové“ pasáže, po kterých však neomylně přijde další agresivní strašení. Takže pokud na ně chcete vyzrát, řvěte s nimi.

Poučení třetí:
Koho mají rozsekat, ten se neutopí – no prostě, pokud před vámi stojí banda krvelačných řezníků a nejbližší hlubší voda je kilometry daleko, asi víte jak to skončí.
Jo tak sekání, to by jim šlo. Naostřené nástroje opravdu mají, ale nemydlí s nimi nějak bez rozmyslu, žádné závody, jak vás co nejrychleji rozsekat, vědí kdy zasadit opakovanou tvrdou ránu, kdy zamávat nad hlavou v poněkud krkolomných figurách rozdováděné rytmiky, ale vědí také kdy jen tak naříznout kůži na zádech a s přesností chirurga vám do otevřených ran pomalu sypat sůl nervních tónů nebo jemných vyhrávek. Nezbývá než být spokojeni, že se prostě neutopíte.

Poučení čtvrté:
Život je boj – hlavně nedát najevo slabost, a pěkně zhurta a nasraně do toho!
Emoce, zase ten nekonečný boj s vlastním nitrem. Uvnitř se pitváme v kdejakém traumatu, jenže jak s tím naložit vůči světu. No žádné slzičky samozřejmě, jsme přece tvrďáci. Takže si vybít své bolesti pěkně nahlas a vyventilovat do světa všechnu svoji nervozitu. To chlapcům rozhodně jde.

Poučení páté:
Nestůj chlapečku v koutě, nebo nenajdou tě – vždy je třeba něčím zaujmout.
Jo tak to není snadné, jít si za svým cílem tvrdě, upoutat, přesto neotravovat a neklesnout do osidel líbivosti. A co vás jako první praští do uší u hudby? No přece zvuk. V tomhle ohledu to mají IDEA OF BEAUTY celkem akurátně ošetřené od Eddie Wohla (ANTHRAX, ILL NINO, DRY KILL LOGIC atd.). Jde o dost průzračný sound, který k jejich hudbě celkem sedí a zvýrazňuje jistou zvukovou i tempovou proměnlivost, která je všudypřítomná.

Poučení šesté:
Opakováním se člověk učí – no jasně, pokud něco znám, už se toho přece nebojím.
No jo, mydlit nad sebou hrůzostrašně sekerou, řvát do ucha vypjatým hlasem, strašit zvukovými a tempovými zvraty, hezké to je, to jistě, jenže když se to stále opakuje, za chvíli je to jako v televizi, samý nudný akční seriál. Prostě se to za čas oposlouchá, takže doporučuji nějakou tu pauzu před opakovaným poslechem.

Co z toho všeho plyne? Že máme tu čest se skupinou, která v rámci své škatulky dělá vlastně všechno správně, přesně podle pravidel. K tomu, aby se z nich stalo něco výjimečného by však potřebovali ještě něco navíc, především asi odvahu ta dnes již ustálená pravidla pobořit a jít vlastní osobitou cestou. Doufejme, že příště. Ono totiž zas tak špatnou výchozí pozici si tihle Američané svým debutem nevytvořili.